V úterý večer mě zasáhla smutná zpráva, navždy odešel GM Vlastimil Hort. Byl to úžasný člověk, jak po šachové stránce, tak také po té lidské. Od dětských let se účastnil nejvyšších soutěží, hrál se světovými šachisty a potkal se s významnými osobnostmi doby. Odtud si přinesl mnoho vzpomínek a příběhů, které uměl poutavě odvyprávět. Když jsem ho v roce 2019 potkal v Chebu a nevěřícně se ho ptal jestli je velmistr Hort, odpověděl: „mohlo by být!“ Jednu z prvních vět mi tehdy řekl, že šachy mě naučí prohrávat. Poslouchat ho vyprávět jsem mohl do nekonečna. Navštívil náš klub Valdštejn. A mě také několikrát vkročil nečekaně do obchodu. Je náhoda, že v pondělí jsem opravoval Jawu a volal kamarádovi o radu. A on rychle, že rozdávají na mariáš. Vzpomněl jsem si na to, když jsem pana Horta vezl autem a cestou do Třech seker mi povídal: „Tři sekery, tam to znám, tam jsem hrál.“ Kroutím hlavou, „probůh to mi neříkejte, že tam jste hrál šachy!“ A on: „neříkám že šachy, ale mariáš.“ A následně mi vyjmenoval celá jména všech přítomných. Povzdechl si, že pamatovat si všechno je náročné, že by potřeboval z hlavy něco vypustit. Naposledy byl u lékaře v Marktredwitz na jaře letošního roku. Už ho nikdy neuvidím ve svých dveřích.

Radek Zálešák